Registrované partnerství vzniká mezi dvěma osobami stejného pohlaví, zatímco do manželství může vstoupit jen žena a muž. Nejedná se ale pouze o rozdíl v názvosloví, registrovaní partneři totiž nemají všechna práva, co mají manželé. Kromě toho, že registrovaní partneři nemají všechna práva, která jsou přiznána manželům, existují zde i rozdíly v samotném uzavírání obou svazků, jako jsou požadavky na svědky nebo samotný průběh obřadu, my se však v tomto článku zaměříme na samotná práva plynoucí z obou svazků.
1. Práva k dětem a adopce
Osvojování dětí je jednou z oblastí, ve které jsou mezi manželstvím a registrovaným partnerstvím největší rozdíly. Zatímco manželé společně mohou osvojit dítě, registrovaní partneři nikoliv. Pokud si tedy registrovaní partneři chtějí osvojit dítě, jediným řešením aktuálně je, aby si dítě osvojil pouze jeden z nich, který bude jeho zákonným rodičem. Druhý z páru se pak, i když o dítě pečuje naprosto stejným způsobem jako jeho osvojitel, stává pouze faktickým rodičem, nemá tedy vůči dítěti stejná práva. To může být problém jak v každodenních záležitostech jako je vyzvedávání dítěte ze školy, tak v případě zrušení registrovaného partnerství, kdy faktický rodič nemá vůči dítěti žádnou vyživovací povinnost. Naprosto stejně to funguje u přisvojení dítěte druhého partnera – v případě manželství může manžel přisvojit dítě druhého manžela, u registrovaných partnerů toto možné není.
2. Vyživovací povinnost
Vyživovací povinnost je jedna ze shodných znaků manželství i registrovaného partnerství, tedy v obou případech je zde vyživovací povinnost vůči druhému.
3. Informace o zdravotním stavu
Právo na informace o zdravotním stavu druhého mají taktéž manželé i registrovaní partneři, a to bez rozdílu. Pokud je tedy jeden z manželů či partnerů v nemocnici, má ten druhý, jakožto osoba blízká, právo na informace o jeho zdravotním stavu, a to bez dalších podmínek.
4. Společný majetek
Pokud nedojde k uzavření předmanželské smlouvy, vzniká vstupem do manželství společné jmění (SJM) manželů, to ale neplatí u registrovaného partnerství. U registrovaných partnerů funguje stejný režim jako u nesezdaných partnerů, kdy je majetek buďto ve výlučném vlastnictví jednoho, anebo mají nějakou část majetku v podílovém spoluvlastnictví. Protože v případě zrušení registrovaného partnerství neexistuje žádný zákonný postup pro vypořádání majetku, jako je tomu u SJM, vypořádává se majetek ve spoluvlastnictví ideálně dohodou a v případě neshod u soudu.
Se SJM souvisí i odpovědnost za dluhy, zatímco manželé odpovídají za dluhy vzniklé během manželství rovným dílem, registrovaní partneři neodpovídají za dluhy druhého.
právo na informace o jeho zdravotním stavu, a to bez dalších podmínek.
5. Dědění
Další významnou majetkovou záležitostí je dědictví. V tomto případě po sobě ze zákona dědí nejen manželé, ale i registrovaní partneři. To tedy v praxi znamená, že manželé i registrovaní partneři po sobě dědí bez toho, aniž by to museli uvádět v závěti, a to tzv. v první dědické třídě.
I přes některá shodná práva manželů a registrovaných partnerů ale podle současné legislativy nejde o rovnoprávné svazky a registrovaní partneři stále nemají v mnoha oblastech stejně rozsáhlá práva jako manželé.