Co je střídavá péče?
Střídavá péče je jedna z možných odpovědí na otázku, kdo se bude po rozvodu starat o dítě. Jak již název napovídá, jde o situaci, kdy se v péči o dítě střídají oba rodiče, a to po stejně dlouhou dobu. Zpravidla se jedná o týden nebo čtrnáct dní a zpravidla je to dítě, kdo se má dvě zázemí – u každého z rodičů jedno. Týden nebo čtrnáct dní jsou varianty nejobvyklejší, ale je možné zvolit i jiný interval. Soudy vždy vycházejí z hlediska nejlepšího zájmu dítěte a měly by posuzovat individuálně, co kterému dítěti prospívá a co ne.
Střídavá, výlučná nebo společná péče – jaký je v tom rozdíl?
Střídavá péče samozřejmě není jedinou možnou variantou, dítě je také možné svěřit do výlučné péče pouze jednoho z rodičů. Statisticky se tedy stále nejčastěji jedná o svěření dítěte do péče matky, ačkoliv je pravda, že se tento trend každoročně oslabuje alespoň o kousek. Zdaleka to ale nemusí znamenat, že druhý rodič vídá svého potomka jen o víkendu jednou za 14 dní. Je možné dohodnout vídání např. na středeční odpoledne. Opět záleží na tom, co děcku svědčí a jaký má věk.
Nejméně častou variantou je pak společná péče. Soud v zásadě mnoho nenastavuje autoritativně a předpokladem je, že rodiče jsou schopni se dohodnout, zpravidla i blízkost bydliště. Rodiče nadále rozhodují společně o záležitostech dítěte, soud schvaluje jejich dohodu o společné péči.
Zájem dítěte
Středobodem při rozhodování soudu o svěření dítěte do péče je zájem dítěte – to znamená, soud vždy zkoumá, co je pro dítě nejlepší. Za tím účelem slouží zpravidla zpráva orgánu sociálně právní ochrany dítěte, v případě větších dětí i jejich výpověď u soudu. Záleží samozřejmě vždy na okolnostech konkrétního případu, obecně se ale dá říct, že praxe posledních let a rozhodování Ústavního soudu jasně preferuje střídavou péči. Kromě nejlepšího zájmu dítěte se podle ustálené rozhodovací praxe posuzuje také zájem rodičů o svěření do střídavé péče a jejich schopnost zajistit správný vývoj dítěte po všech stránkách – tedy schopnost rodiče zajistit fyzické, vzdělávací, emocionální, materiální a jiné potřeby.
Střídavá péče a začátek školní docházky
Ústavní soud se ve svém nálezu z července tohoto roku zabýval i střídavou péčí v souvislosti se začátkem školního roku. Začátek školní docházky (a školní docházka vůbec) může být totiž nemalou komplikací při střídavé péči, a to zejména v případě, kdy od sebe rodiče dítěte bydlí daleko. V takovém případě vzniká otázka, kam bude dítě chodit do školy, na kroužky a tak dále. Přeci jenom pokud rodiče bydlí 100 km od sebe, není to takový problém při dojíždění jednou za dva týdny, ale každodenní dojíždění dítěte do školy může celou tuto situaci zkomplikovat.
Názor Ústavního soudu v souvislosti s nástupem dítěte do školy nutně nezavrhuje střídavou péči, a to i v případě, že rodiče bydlí daleko od sebe. Stejně jako v předchozí rozhodovací praxi zdůrazňuje, že je třeba každý případ posuzovat individuálně a soud by měl vždy zjišťovat všechny relevantní okolnosti konkrétního případu. Zároveň v nálezu explicitně uvádí, že začátek školní docházky nemůže být jediným důvodem pro vyloučení střídavé péče, pokud jsou podmínky pro svěření dítěte do péče naplněny u obou rodičů přibližně stejně.